|
|
Slovenské politické subjekty v rámci frakce Evropské lidové strany pohledem stranických rodin
Grim, Jakub ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
8 Diplomová práce se s využitím kvalitativní obsahové analýzy zabývá pěti slovenskými politickými stranami a hnutími v rámci Evropské lidové strany (EPP). Analytická část pomocí komparativní metody srovnává programatiku EPP s programy KDH, SDKÚ-DS, SMK-MKS, Most-Híd a OĽaNO. Cílem je zjistit, zda jejich zařazení do EPP programově odpovídá. V práci je také použit koncept stranických rodin, jelikož EPP je na evropské půdě představitelem křesťanskodemokratické stranické rodiny.
|
|
|
Důvody migrace z jihu na sever Itálie a její důsledky
Prošková, Petra ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Lukešová, Anna (oponent)
Migrace uvnitř Itálie započala ve větším měřítku již po druhé světové válce a v následujících desetiletí bylo jejím následkem pomyslné rozčlenění státu na hospodářsky silný sever a slabší jih. Problematika byla umocněna specifickým přístupem vládnoucí strany Křesťanské demokracie, která byla pro vývoj Itálie v druhé polovině dvacátého století klíčová. Ač usilovala o obnovu a modernizaci jižních oblastí, z důvodu neefektivity redistribuce financí, korupce a vlivu mafie, k potřebné restrukturalizaci a obnově spíše nedošlo. Z tohoto důvodu se problematika vnitřní migrace postupně zesilovala a znormalizovala. Motivy pro přesuny občanů byly ve většině případech ekonomického rysu, neboť šlo převážně o pracovní příležitosti či vyšší mzdy, které na severu byly značně dostupnější. Daný trend přirozeně zapříčinil mnoho problémů v souvislosti se společností, demografii, ekonomikou apod, problém vnitřní migrace to významněji neovlivnilo a problém přetrvává.
|
|
|
KDU-ČSL z pohledu teorie politických stran
Štamberk, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci vybraných klasických teoretických konceptů na příkladu Křesťanské a demokratické unie - československé strany lidové, ve snaze posoudit, do jaké míry jsou tyto koncepty relevantní v dnešním politologickém výzkumu. Teoretické koncepty jsou představeny v první kapitole teoretické části. V druhá kapitola nabízí shrnutí historického vývoje křesťanských demokratů od jejich vzniku až po poslední parlamentní volby v roce 2021. V praktické části jsou představené teorie aplikovány na lidovou stranu a v následující kapitole jsou dále představeny a analyzovány jak volební výsledky KDU-ČSL v období samostatné České republiky, tak její voličská základna. Cílem je nalézt charakteristické vzorce, které jsou v případě KDU-ČSL oproti ostatním českým politickým stranám jedinečné a zodpovědět, proč tomu tak je a jaké důsledky pro další vývoj pro tuto stranu mají. Ve výsledku se podařilo aplikovat všechny představené teorie a přijít s poznatky a charakteristikami týkajícími se vývoje volebních výsledků i voličské základny KDU-ČSL. Klíčová slova KDU-ČSL, politické strany, křesťanská demokracie, konfliktní linie, volební geografie, volby, stranická struktura
|
|
|
Křesťansko-demokratická strana DC. Vývoj a její postavení v systému první italské republiky do tzv. historického kompromisu
Květoňová, Petra ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá postavením Křesťansko-demokratické strany Itálie v systému první italské republiky od jejího vzniku až do tzv. historického kompromisu ve druhé polovině 70. let. Křesťanská demokracie hrála zásadní roli v procesu formování nové demokratické republiky. V parlamentních volbách konaných v roce 1948, které byly pro další směřování Itálie klíčové, zvítězila nad Komunistickou stranou Itálie a jejími koaličními partnery, a to i díky své výrazné antikomunistické kampani. Nastalo období centrismu, tedy formování koalic menších středových stran kolem Křesťanské demokracie tak, aby se zabránilo vstupu komunistů do vlád. Tato conventio ad excludendum, vedoucí ke vzniku stejných či podobných koalic a tedy k faktické neexistenci politické alternace, tak měla závažné důsledky pro celý stranický systém první italské republiky, který lze rovněž charakterizovat jako tzv. partitokracii. Práce rozebírá také vnitřní strukturu strany, její jednotlivé proudy a konečně i její vztah k voličům a zejména k regionům tzv. bílé subkultury, v nichž měla Křesťanská demokracie tradičně výraznou podporu. Zabývá se také otázkou, proč došlo k oslabování Křesťanské demokracie, které vedlo k hledání dalších koaličních partnerů, k nahrazení modelu čistě středových vlád modelem středo-levých vlád a nakonec až k tzv....
|
|
|
Ideové zdroje křesťanské demokracie ve střední Evropě v letech 1945 - 1948
Kugler, Pavel ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce)
Křesťanská demokracie ve středoevropských zemích, jež se ocitly pod vlivem Sovětěského svazu nedostala příležitost, aby sehrála významnější roli ve vývoji regionu takovým způsobem, jak se to povedlo křesťanským demokratuům po roce 1945 v západní části Evropy. Zásadní roli v tomto procesu měly vnější podmínky a rozhodujícím faktorem se staly zásahy zvenčí. Nicméně i přes poměrné krátké období, které v podstatě trvalo pouhé dva roky, se jasně ukázaly identické znaky či naopak rozdíly v chápání toho, co by mělo být nosnou myšlenkou strany s tímto programovým vymezením. Do utváření ideové základny zasahovaly faktory historické zkušenosti, religiozity obyvatelstva a také hospodářská a sociální situace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace politické komunikace ÖVP a KDU-ČSL na sociálních sítích
Karlíková, Eva ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato práce je komparací politické komunikace dvou politických stran hlásící se k křesťanské demokracie. Komparovanými stranami je česká KDU ČSL a rakouská ÖVP. Politická komunikace je v tomto výzkumu zkoumána na sociální síti Facebook, přičemž zkoumaným obdobím je doba 6 měsíců před konáním voleb do dolních komor parlamentů České republiky a Rakouska v roce 2017. Práce přináší definici hodnot ideologie křesťanské demokracie a zkoumá intenzitu jejich promítání ve volebních programech u politických a následně v samotné politické komunikaci na jejich facebookových stránkách. teoretické části shrnuje teoretická východiska vědního oboru politické komunikace. Následně se zabývá ideologií křesťanské demokracie, kde vymezuje její char kterých tato ideologie staví. V praktické části již probíhá výzkum promítnutí definovaných hodnot ideologie křesťanské demokracie do volebních programů obou stran a do podoby jejich politické komunikace na Facebooku. V závěru práce probíhá komparace zjištěných poznatků. Pro výzkum byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Práce tak přináší nejen poznatky z oblasti politické komunikace specifického politického směru, ale i komparaci obsahů sdělení v politické komunikaci obou stran. Tato práce přináší zjištění, že ČSL hodnoty křesťansko demokratické ideologie ve...
|
|
|
Ideové zdroje křesťanské demokracie ve střední Evropě v letech 1945 - 1948
Kugler, Pavel ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce)
Křesťanská demokracie ve středoevropských zemích, jež se ocitly pod vlivem Sovětěského svazu nedostala příležitost, aby sehrála významnější roli ve vývoji regionu takovým způsobem, jak se to povedlo křesťanským demokratuům po roce 1945 v západní části Evropy. Zásadní roli v tomto procesu měly vnější podmínky a rozhodujícím faktorem se staly zásahy zvenčí. Nicméně i přes poměrné krátké období, které v podstatě trvalo pouhé dva roky, se jasně ukázaly identické znaky či naopak rozdíly v chápání toho, co by mělo být nosnou myšlenkou strany s tímto programovým vymezením. Do utváření ideové základny zasahovaly faktory historické zkušenosti, religiozity obyvatelstva a také hospodářská a sociální situace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Křesťansko-demokratické politické strany v luteránské "Baltoskandii": komparace ve světle sekularizační teze
Hejzlar, Štěpán ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá křesťansko-demokratickými politickými stranami v politických systémech skandinávských a pobaltských zemí Švédska, Norska, Dánska, Finska, Estonska a Lotyšska. Tyto strany tvoří zvláštní "nordickou" větev evropského politického protestantismu; a strukturálně i funkčně odlišnou, a zároveň relativně homogenní, podskupinu křesťanské demokracie. Hlavním aplikovaným teoretickým rámcem je rokkanovská tradice analýzy strukturace stranických systémů. Na rozdíl od svých kontinentálních protějšků nevyrostla tato severská větev z obranného postoje církve vůči tlaku sekulárního státu, ale z teritoriálního a náboženského protestu na periferii. Analýza "kulturních periferií" do velké míry vychází z dějin a geografie náboženství severských zemí. V komparativní části je nicméně užito i jiných teoretických východisek ve snaze o co nejlepší vhled do otázek vládního působení těchto stran, jejich programatiky či postojů k evropské integraci. Samostatná kapitola je věnována možnostem křesťanské demokracie v luteránském prostoru Lotyšska a Estonska. Je skandinávský subtyp přenosný? Jaké jiné způsoby křesťanské politické mobilizace se v těchto pobaltských zemích prosazují? Využit bude stejný historicko- analytický rámec, s tím rozdílem, že zde do hry výrazněji vstupuje povaha režimu...
|
|
|
Křesťansko-demokratická strana DC. Vývoj a její postavení v systému první italské republiky do tzv. historického kompromisu
Květoňová, Petra ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá postavením Křesťansko-demokratické strany Itálie v systému první italské republiky od jejího vzniku až do tzv. historického kompromisu ve druhé polovině 70. let. Křesťanská demokracie hrála zásadní roli v procesu formování nové demokratické republiky. V parlamentních volbách konaných v roce 1948, které byly pro další směřování Itálie klíčové, zvítězila nad Komunistickou stranou Itálie a jejími koaličními partnery, a to i díky své výrazné antikomunistické kampani. Nastalo období centrismu, tedy formování koalic menších středových stran kolem Křesťanské demokracie tak, aby se zabránilo vstupu komunistů do vlád. Tato conventio ad excludendum, vedoucí ke vzniku stejných či podobných koalic a tedy k faktické neexistenci politické alternace, tak měla závažné důsledky pro celý stranický systém první italské republiky, který lze rovněž charakterizovat jako tzv. partitokracii. Práce rozebírá také vnitřní strukturu strany, její jednotlivé proudy a konečně i její vztah k voličům a zejména k regionům tzv. bílé subkultury, v nichž měla Křesťanská demokracie tradičně výraznou podporu. Zabývá se také otázkou, proč došlo k oslabování Křesťanské demokracie, které vedlo k hledání dalších koaličních partnerů, k nahrazení modelu čistě středových vlád modelem středo-levých vlád a nakonec až k tzv....
|
|
|
The Position of KDH within the Slovak Party System
Galová, Veronika ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
Cílem práce je zjistit, jestli je Křesťanskodemokratické hnutí schopné stát na čele pravicových stran v rámci slovenského stranického systému. Tato otázka vyplývá z výsledků posledních voleb v březnu 2012, kdy přepadl dosavadní lídr Slovenská křesťanská a demokratická unie. Práce je rozdělena do třech částí. První část zkoumá stranický systém z pohledu konsolidovanosti. Na základě teoretických poznatků stranických systémů a konceptu konfliktních linií klasifikuje slovenský stranický systém. Druhá část potvrzuje příslušnost Křesťanskodemokratického hnutí k rodině křesťanskodemokratických stran podle vývoje, členstva v nadnárodních seskupeních a programatiky. Třetí část zkoumá sociálno-demografický a hodnotový profil přívrženců Křesťanskodemokratického hnutí, důvěryhodnost strany a přesuny voličů mezi stranami.
|
host ::
RSS.